#. [Dsus2]Jako když k půlnoci na dveře zaklepe [A]nezvaný host 
[Emi]stejně tak na tebe za rohem čeká [G]tvoje minu[A]lost
šatý má tytéž, vlasy má tytéž, a boty kožené 
pomalu kluhavě za tebou pajdá, až tě dožene 
a řekne:
 
R: [Dsus2]Tak mě tu máš, [A]tak si mě zvaž 
[Emi]pozvi mě dál, [A]jestli mě znáš, jsem tvoje [Dsus2]minulost 
 
#. V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel 
dávno jsi zapomněl to, co jsi koupit měl v samoobsluze 
všechno, cos po cestě poztrácel, zmizelo jak vlaky na trati 
ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí 
jen říká:
 
R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž...
 
#. Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr 
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr 
jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji 
průvodčí, kteří tě vozili před léty dávno nežijí 
 
R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž...
 
#. Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les 
to, co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes 
solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu 
ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu 
a říká:
 
R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž...
 
#. Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí 
dneska tě navštíví ti, kteří byli a kteří už minuli 
každého po jménu oslovíš, neboť si vzpomeneš na jména 
ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená 
řekne ti 
 
R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž 
pozvals' mě dál, teď už mě znáš, jsem tvoje minulost...