1. [A]Ráno kalný [Emi7]slunce málo [A]svítí, [Emi]svítí, 
   [A]blázen malíř [Emi7]barvy rozsy[E7]pal,[E7/5+] 
   [A]prázdný větve [Emi7]bez života [A]kvítí, [Emi7]kvítí, 
   [A]v mlhách se tvůj [Emi7]pozdrav zatou[E7]lal.

R: [D]Víš, to listopad [A]lásku nemá [F#mi]rád, 
   [D]úsměv slunci vzal, [C]jít však musíš [E7]dál.

2. Nad hlavou se hustý mraky válí, válí, 
   nízko krouží osamělej pták, 
   padá déšť, a přesto tváře pálí, pálí, 
   táhneš dál jak opuštěnej vrak.

R: 

3. Nevíš, co tě táhne mokrou trávou, trávou, 
   nevíš, co tě nutí jinde spát, 
   touhy tvý jsou nekonečnou trávou, trávou, 
   kam tě žene nenasytnej hlad.

R: 

 4. [A]Cesty přece [Emi7]jednou někde [A]končí, [Emi7]končí, 
   [A]tam, kde čeká [Emi7]věčný [D]svítá[A]ní [A]...