1. Z [C]rozmláce[Ami]nýho kostela v [C]krabici s [G7]kusem mýdla
[C]přinesl [Ami]jsem si anděla, [C]poláma[G7]li mu kříd[C]la,
díval se [Ami]na mě oddaně, [C]já měl jsem [G7]trochu trému,
[C]tak vtiskl [Ami]jsem mu do dlaně [C]lahvičku [G7]od parfé[C]mu.

R: [C]A proto, p[Ami]rosím, věř mi, [C]chtěl jsem ho [G7]žádat,
[C]aby mi [Ami]mezi dveřmi [C]pomohl [G7]hádat,
[C]co mě čeká [Ami,G7|]a nemi[C]ne, co mě čeká[Ami,G7|]a nemi[C]ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi...

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi...