1. [Emi]Přistáli u [C]břehů [G]země bez hra[D]nic
 jen horečku zlatou a jinak vůbec nic
 než na řetězu touhy a velké naděje
že se na ně štěstí jednou usměje
 kouli kouli kouli kouli maj…

2. Přesíval jsem písek zlatonosné řece
 od rána do noci a říkal si: „Přece
 jednou se mé slunce z vody vykoulí
 a nepůjde s těmi, co jenom smůly
 kouli kouli kouli kouli maj…“

3. Nenašel jsem zlato, jen do úmoru dřinu
 pana Colta zákon, kšeftaře a špínu
 o zániku světa ječící kazatele
že si vezme ďábel ty, co zlaté sele
 jako kouli kouli kouli kouli maj…

4. Tak jednoho dne vzal jsem šerifovi ženu
 stejně věčně křičel: „Jednou tě vyženu!“
Pastorovi koně pro mne a mou milou
 jedou psanci nocí a nad sebou bílou
 kouli kouli kouli kouli maj…

5. Letí jako vítr zemí bez hranic
 jen horečku z lásky a jinak vůbec nic
 než na řetězu kousek malé naděje
že se na ně stěstí jednou usměje
 kouli kouli kouli kouli maj…