1. K[Ami]alhoty r[C]oztřepené n[Ami]a vnitřní str[C]aně,
z[Ami]ápěstí r[C]oztřesené [Ami]a seschlé dl[C]aně,
kterými žm[E7]oulá kůrku chl[Ami]eba sebranou z p[E7]ultu v závodc[Ami]e,
tak tedy ř[E7]íkejme mu tř[Ami]eba d[E]ůchodce.
2. Rukávy u zimníku odřením lesklé,
čekává u rychlíků na zbytky ve skle,
stydlivě sbírá nedopalky ztracené v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky, důchodce.
*: V n[F]eděli vysedává n[Ami]a lavičce v sadech
a starou šp[G7]acírkou si podepírá [Ami]ustaranou hlavu,
sl[F]uníčko vyhledává, n[G]aříká si na dech
a vůbec n[E]ikdo už mu neupírá právo na únavu.
3. Na krku staré káro a úzkost v hlase,
když žebrá o cigáro, zlomí se v pase,
namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce,
když v[G]idím t[F]yhle l[G]idský vr[Ami]aky, třesu se str[G]achem př[Ami]ed přízraky,
že jednou z[F]e mne bude t[E]aky d[Ami]ůchodce ...