#. Chtěl jsem se [G]utéct z města [Emi]do klidu
našel jsem [G]vísku, tam jenom [Emi]pár lidu,
říkám, [C]semhle já se [D]nejspíš odstě[G]hůja[D]
S prvním [G]sousedem jsem si [C]notoval[D],
však [Emi]z druhého se kokot [C]vyklubal,
chce mi [D]zakrýt výhled [H7]tím, že dá tam [Emi]tůja

R: Dátam[C]tůja, Dátam[Emi]tůja
Dátam[C]tůja, Dátam[G]tů[D]ů[G]ja

#. Vesnice jsou plné dementů,
obzvlášť tady u nás v Sudetech,
ty xenofobní krypto-fašo-komoušové na sebe žalůja
Kolik písku, kolik cementu,
se ještě oddrolí na oprýskaných zdech
v tom údolí dutých hlav, kde já bydlím, jenom každej lamentůja

R: Lamentůja, Lamentůja...

#. Zase mě drbou, já si jich nevšímám,
já nehnu brvou, doma se zašívám
a to je ještě více iritůja
Tak řekni mi to ty sráči do očí,
stojím mu před autem, on z něj vyskočí,
můj pohled nevydrží, kouká úkosem a všechno dementůja

R: Dementůja, Dementůja...