1♂. [Emi]Tam v bílé plá[D]ni [G]stín za svítání
 [H7]skráň s pláčem sklání, [Emi]prázdnou má [H7]tvář
[Emi]květ šípku v dlani, [C]trn, jenž ji zraní
 [G]má paní, [H7]byl jsem [Emi]lhář, [D]lump a [Emi]lhář

Vy teď [G]sčítáte růži [D]lítost a hněv
 [Emi]na bibli v kůži [H7]krůpěj, snad krev
 [C]tam v bílé plá[D]ni [G]stín váš se sklání
 [H7]nad svit jak nad ra[Emi]kev[D, Emi]

2♀. Tam v bílé dálce kde v jaké válce
 můj pane, král chce z vás kůži dřít
 s kým v noci bdíte, zda ještě víte
 k nám zpátky kudy jít, blátem jít

Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt
 dál věřit vám, lež lží nechat být
 tam v bílé dálce kde v jaké válce
 král chce z vás kůži dřít
--->
3♂. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá
 jak steskem dýchá obzor i zem
říkám sám sobě: kdy, v které době
ten příběh prožil jsem, žil-li jsem

Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas
 skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás
 jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá
 jak steskem dýchá čas