[F][G][C][F][E]
1. Jak je to h[Ami]ezké, kd[G]yž se n[E]ěkdo ž[Ami]ení,
jak je to sm[F]utné, kd[Dmi]yž se n[(G)]ěkdo vd[G]ává,
gumový kotouč b[Dmi]ije do hraz[E]ení,
chybějí br[Ami]anky, n[E(G)]ikdo n[(E)]epřihr[Ami]ává.
V ruině f[C]asád, skrytých za leš[G]ení,
zestárlí ml[(G7)]adí z[F]a kvart[(G7)]ýr a str[C(Ami)]avu,
vlečem se č[G(Dmi)]asem, zp[Dmi(G7)]ola uduš[E]eni
v tekutých p[Ami]íscích g[E(G)]ubernijních mr[Ami]avů.
2. Zabouchli dveře? Dereme se zadem,
zakleti v Knize lesů, vod a strání,
nařvaná tlama hlásá za výkladem,
že konec snů je koncem milování.
Gumový kotouč bije do hrazení,
není-li v kapse, nikdo nerozdává,
ne, není hezké, když se někdo žení,
ne, není smutné, když se někdo vdává.
--->
3. Být špatným hercem - nad to v světě není:
není-li dramat, stačí operetka,
gumový kotouč bije do hrazení,
nelze-li zkraje - tedy odprostředka.
Husita spílá obrněným vozům
a čas si žádá ledakterou hlavu,
zbudeš-li bez ní - k čemu je ti rozum
v tekutých píscích gubernijních mravů?
4. Lešení skrývá paranoiu fasád,
žvanění tupců místo rozhovoru,
než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát,
utopit zbytek odvahy a vzhůru.
Vyplníš jméno, místo narození
a sumu cifer, jež se nepřiznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.
5. Ze školy děti nesou vysvědčení,
zdalipak tuší, o čem se ti zdává,
když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení?
O troše lásky, jíž se nedostává?
Nakoupíš chleba, vodu po holení
a zapřeš víru, jež se nevyznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.
6. Mlčení skrývá paranoiu žití,
mlčíš a zdobíš okna pro oslavu,
víc nežli duše platí živobytí
v tekutých píscích gubernijních mravů.
Z bouřlivé vášně letmé pohlazení,
němota padá na zamrzlou vodu,
gumový kotouč bije do hrazení
a jen pár týdnů zbývá do rozvodu.