[C]Bez tebe mám [G]jenom chvíli [C]dlouhou, 
naplněnou [G]spoustou divnejch [C]snů, 
v nich [F]starý [C]kostel [G]modlí [Ami]se mou [G]touhou 
[C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít. 

Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou, 
vyzpívat v ní samotu svých snů, 
tys naučil mě polovinu pouhou 
a já prosím: nechte zvony znít. 


®: [Emi]Jen zvony ví, co jsi mi [Ami]vzal, 
[D]jen zvony ví, co bude [G]dál. 

Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
[C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít, 
[C]a já prosím: [F]nechte zvony [G]znít. 

®: