1. [Ami]Jeho otec se sebou měl problémů dost, [Dmi]a v bohatý rodině taky [Ami]nevyrost. [Ami]Vlastní matka nevěděla, jestli ho má ráda, [E]stalo se co muselo, [Ami]když ukázal jim záda. [Ami]Problémovej parchant furt by si jen hrál, [Dmi]učit se mu nechtělo, už ve[C] školce se [E]rval [Ami]a když pořád slyšel co tu chce ten šmejd, [E]jediný ho napadlo, [Ami]mezi svejma bejt. R. [Dmi]Jó, [Ami]ulice je [E]jako se[Ami]n, duše v plamenech, děsně dlouhej den. Jó, ulice, teď patřej sem, noc je královna, no problem. 2. Tak poprvé v životě našel kamaráda, s ním si nechal na rameno vytetovat hada. Spolu to snad jednou někam dotáhnou, když na těžkejch křižovatkách blbě nezahnou. Hodně lidí spojil, jak ocel tvrdej rock. Jsou démoni ulic a pro vostatní šok. A chtěli by i milovat, o nic hůř než vy, na ulici léčej si svý duše bolavý. R. 3. Někdy je i nejhůř, krev často všechno zkazí. Vopruz je když jeden do druhýho nůž vrazí. Jinde zase večer slzy provázej, to mladí lidi s báglama z domu odcházej. R.