[A]Když slunce [Hmi]zapadá, tak [C#mi]moje nála[D]da kles[A]á.[Hmi]    [C#mi]     [Hmi]
[A]Strom kýve [Hmi]větvemi, pří[C#mi]telem on je [D]mi, ple[A]sá[Hmi].   [C#mi]     [Hmi]
[C#mi]Já však mám v duši žal, čert [Hmi]ví, kde se tam vzal, 
te[A]pe, tep[mi]e, te[C#mi]pe, te[Hmi]pe. 
 
R: [A]Strom kýve [Hmi]pahýly, chtěl [C#mi]bych jen na chví[D]li 
   te[A]be, tebe. 
   Rosu mám v kana[G]dách, v [C]mých černých kana[G]dách 
   [C]zebe, zebe. 
 
Znám dobře kůru lip, té dal jsem kdysi slib mlčení. 
Znám řeč, jíž mluví hřib, sám jako jedna z ryb jsem němý. 
Však lesy, ty mám rád, tam cítím se vždy mlád, 
vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp. 
 
R: Strom kýve pahýly...