1. Jako [C]tenkrát svý mámy slyším [Emi]tichej hlas,
jak [F]pohádku mi [G]šeptá zas tam v [C]ghettu,
jako tenkrát, zase slyším slanej [Emi]vítr vát
a [F]na rezavý [G]ploty hrát tam v [C]ghettu.

R: Jestli se tam [G]vrátíš, jestli se tam [F]vrátíš, tak [C]dej
[F]na svou šťastnou [G]hvězdu ten náš [C]kříž,
slabost víru [G]zmáhá, ale to se [F]stává lidem [C]zlejm,
[F]nedívej se [Emi]za sebe a z [Dmi]ruky nehá[G]dej, tak to [C]bejvá.

2. Jen nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist tam v ghettu,
zdi čas smejvá, tak marný je chtít na ně psát,
když není dům, co směl by stát tam v ghettu.

R: [G]Každý žije ve svým ghettu [F]se svou pravdou [C]sám,
jen [F]hudba zní, když [Emi]poslední čas na [Dmi]prach se promě[G]ní,
jak už tolik[C]rát.

3. Zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát tam v ghettu,
jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas,
jak pohádku mi šeptá zas tam v ghettu,
tam v ghettu, tam v ghettu ...