#. [G]Telegram s adresou svět,
[C]píšu v něm pět vlídných vět - [D]jedné [G]dívce.[D7]
[G]Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí
[C]a kolik náhod mu poručí
[D]chtěl bych jen vidět zář očí, které [G]budou je číst.[D7]
R. 
[G]Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří,
[C]sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,
bude [D]v očích mít úžas jak Alenka v říši[G] divů.[D7]
[G]I když dá mi košem až řádky bude číst,
já [C]chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist,
bude [D]v očích mít úžas jak [C]Alenka v říši divů.[D7]
2. [G]Já nechal všechna okna dokořán
[C]a díval se na svět ze všech stran, [D]jak se [G]koulí.[D7]
[G]A celý den přemítám o dívce neznámé,
[C]proč už se dávno neznáme[D],Snad adresu najde toto [G]poselství m[D7]é.
R.
3. [G]Odmítli můj telegram
[C]a řekli poslat jej není kam - [D]adresa [G]schází[D7].
[G]A celý den přemítám o dívce neznámé,
[C]proč už se dávno neznáme[D],Snad adresu najde toto [G]poselství m[D7]é.
R.
...
[: bude [D]v očích mít úžas jak [C]Alenka v říši divů.[D7] :]