#. Buď sbohem, [C]brácho z dětských let, 
byl's lepší v počtech a já [Dmi]zas lépe čet'
to všechno dávno pokryl [C]sníh , 
pil  jsem z dlaní tvých, ty z m[Dmi] ých,
jeden pra[G7]men, jeden s[C]mích.

#. Tak sbohem brácho, musím jít , 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a pak už končí léta her , končí všem a to je fér , 
tak to chápej, tak to ber . 

R. Svět byl [C]fajn, svět byl náš, léta prá[Dmi]zdnin, slunce, pláž , 
pryč je s[G]mích školních tř[G7]íd, teď už musím něčím b[C] ýt.

3. Buď sbohem táto, ty ses dřel ,
abych já bezstarostný spánek měl 
a byl to se mnou leckdy kříž , 
já jsem do větru byl spíš , 
rodičům jen na obtíž . 

#. Tak sbohem táto, musím jít, 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a pak už dětství je to tam , 
už se musím starat sám , 
kudy v nouzi, kudy kam . 

R. Svět byl fajn...

5. Buď sbohem lásko, tak se měj, 
měl jsem tě ze všech děvčat nejraděj 
a teď odcházím jak hráč , 
nechám tě tu ronit pláč , 
no aspoň vidíš , co jsem zač . 

#. Tak sbohem lásko, musím jít, 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a zrání má svůj rub a líc , 
nebuď smutná, dej si říct , 
vždyť kluků k světu, těch je víc . 

R. Svět byl fajn, ...

R. 2x  [: [D]Svět byl fajn, svět byl náš, léta prá[Emi]zdnin, slunce, pláž , 
pryč je smí[A]ch školních tř[A7]íd, teď už musím něčím b[D]ýt :]