Capo II

#. [C]Potkal jsem tě zase po letech,
byla jsi krásnější, než jsem si tě pamato[Am]val.

Povídali jsme si o dětech,
trochu jsem [G]přeháněl, trochu se naparo[C]val.

Chtěla jsi týpka z lepší rodiny
a celý večery tvrdila mi kdesi cosi.
Slyšela tikat sluneční hodiny
a měla dokonalej přehled vo tom co se [F]nosí.

R:  Já nezapo[G]mínám,
deset [F]let - jak půlhodi[G]na.

[Am]Mám chuť řvát jak [F]na le[C]sy,
že mám pro tebe postel s nebe[Am]sy.
Mám chuť řvát jak [F]na le[C]sy,
že mám pro tebe postel s nebe[Dm]sy pořád [C]schova[G]nou.

#. [C]Během zlomku vteřiny,
celej svět byl naruby a mně
[Am]hlavou proletěly peřiny
a já v tu [G]chvíli ztratil budoucnost i paměť.
Stejně mi to hlava nebere,
není mi jasný, kam jsem tenkrát srdce dal.
Stejská se mi po těch večerech, nocích a ránech, kdy jsem tě pomilo[Dmi]val.

R: Já nezapo[G]mínám ...

--->

Bridge: [C]Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude [Am]dál.

Zabiješ mě jedním pohledem
a [G]já nikdy nezapomí[C]nám. 

[C]Někdy se to prostě povede,
stačí vteřina a je jasný co bude [Am]dál.

Zabiješ mě jedním pohledem
a [G]já nikdy nezapomí[Dmi]nám. [C][G]

Deset [Dm]let - jak [C]půlhodi[G]na.

Bridge: [: [C]Někdy se to prostě povede ...

#. Potkal jsem tě zase po letech,
byla jsi krásnější než jsem si tě pamatoval.
Povídali jsme si o dětech,
trochu jsem přeháněl, trochu se naparoval.