1: [F]Od prvního [A]pohledu
[B]zdála jste se [Bmi]milá,
[F]my jsme ten stůl [A]vepředu,
jenž [B]jste si oblí[Bmi]bila.
[F]Možná vypa[A]dáme jako [B]cháska nez[Bmi]letilá,
ale [F]velkou žízeň [A]máme,
[B]a proto Vám [C]pějem toto:

Ref: [F]Prosíme, [A]mějte s námi [Dmi]soucit,
naše [F7]srdce budou [B]tlouci jen,
[C]když se napi[F]jem.[C7]
[F]Vypadáme [A]jako vlezlí [Dmi]brouci,
avšak [F7] mějte soucit, [B]slečno, jen
[C]kapku přeži[F]jem.

2: Vážně Vám to za tím barem
nehorázně sluší,
při té Vaší práci s hadrem
srdce nám vždy buší.
Říkáte si asi „proč ty smradi dál mě ruší?“
Avšak naše stovka s Vaší kasou po setkání dávno pasou.

Ref:

3: Na co by Vám, slečno,
odteď byla šála?
Naše vroucí vděčnost
v zimě by Vás hřála.
Však my dobře víme, že jste jedna z mála,
která chápe jak to píše v břiše z půllitrové číše.

Ref: 2x