1. [A]Zapal ten oheň ve mně, [D]čeho se bojíš, 
[A]zápalkou škrtni [D]jemně, 
[A]zapal ten oheň ve mně, [D]čeho se bojíš, 
[A]zimou se celá třeseš, [D]proč venku stojíš? 
Pojď [A]dál, prosímtě, nenech se, prosit se [A]dál 
[D]nenech se. 
 
2. Sedíme na pavlači, přichází ráno, 
tobě se lesknou oči, 
sedíme na pavlači, přichází ráno 
a mně se hlava točí. 
Pojď dál, prosímtě, nenech se, prosit se dál, 
nenech se? 
 
Ref.: [F#m]Hodiny se zastaví a v [E]devět třicet v pondělí, 
[A]Magdaléno, tvoje vlasy, 
[F#m]leží pod mou postelí a i [E]když jsme to nechtěli, 
[A]oblíkáš se, pročpak asi, 
[F#m]hodiny se zastaví a v [E]devět třicet v pondělí 
jsem [A]sám. 
 
3. 
Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
daleko od bolestí, 
stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
možná nás čeká štěstí. 
 
Pojď dál. Prosímtě nenech se, prosit se dál, 
nenech se. 
 
Ref.: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 
 
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 
 
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
máš těžký srdce a mokrý řasy, 
když vycházíš ze dveří, tak sama tomu nevěříš, 
nenech se!