1. [A7]Ještě mi chvilku [D]zpívej, a [G]neříkej, že už to [Hmi]neumíš, [Emi]ať se zas cítím takhle [Hmi]maličkej,[E] a jak ti srdce [A]pro mě bije, (je, je je) ještě mi aspoň chvilku [D]zpívej, [G]ať můžu sladce ztrácet [Hmi]vědomí [Emi]a utopit svůj rozum [Hmi]ve vlnkách té [E]hloupoučké melo[A]die. 2. Tak jen zpívej, kdo ví, co bude za tři vteřiny, někdo nás vyfotí i přes panel a zbudou jen dva stíny na zdi, když zpíváš, je mi jak dávno v bezpečí babiččiny peřiny, a nemám strach, jen o to jediný - že už bude konec prázdnin. Mezihra: [D, D4sus, D, D4sus, Hmi6, Hmi7, Hmi6, Hmi7] [D, D4sus, D, D4sus, Hmi6, Hmi7, A7] 3. Ještě mi zpívej, a já to vážně nikde nepovím, že ti to, no, trošku ujelo, prostě ses netrefila, muzika není pro každého, jen pro ty, co maj' uši hladový, a mně už v uchu hrozně kručelo, a tys' mi ho tak hezky nakrmila. 4. Prosím, prosím, ještě zpívej, ať zapomenu všechny rozumy, já vím, že ti to nikdy nevrátím, i když se tváříš hezky skromně, ještě zpívej, a co na tom, že to neumíš, jiní to umí, ale co já s tím, když nezpívají pro mě ...