#. [G]Já jsem Šúrka mikrofón [D]a můj život je o tom,
jsem [A]pro ženský, pro chlapy, pro jejich [C]projevy a stand-upy.
Stojím tu na jevišti, lidi čuměj v hledišti,
čekají na fóry a já plnej mikroflóry
stojím tu jak tvrdý Y a už jde zas nějakej E.T.,
oči vykulí a řekne jů, já ho asi probiju.
Moje žena bedna je, ta na to vždycky přijde, jak to je,
zpětnou vazbu vysolí a řekne mi to tak, jak nikdo jinej neumí:

Ref: [G]Ten tvůj život je nějak málo [D]punkovej,
je málo [A]punkovej, proč je tu [F]tahle leklá ryba?
Ten tvůj život je nějak málo punkovej,
proč není punkovej, kde se stala chyba?

#. Já jsem Šúrka mikrofón, mám impedanci jeden ohm.
Kdo neví, co to je? Já to nevím, ty vole!
Stojím tu. Jsem mikrofón. Mám přání velký jako slon,
aby mě zas dali před ňáký dobrý kapely,
aby do mě řval jak ras Mike Patton ve Fantomas,
aby mě nakrmil ten týpek z Hives a já bych žil.
Aby ke mně našel směr třeba Lemmy Kilmister,
aby mě před vás dal a každej z vás by zazpíval:

La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů

Ref: A můj život by byl už zase punkovej,
už by byl punkovej a žádná leklá ryba.
A můj život by byl už zase punkovej,
punkovej, já řekl, tak co.

La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů
La lalala lalalala, úůůů