#. [Emi]Někdy je člověk [D]strašně sám,
[C]jak město bez [Emi]lidí.[D]
Jak použitej starej krám,
trapnej, že se až zastydí.

#. Někdy si takhle připadám,
jak potopenej člun.
Jak vypálená zahrada,
jak rozbořenej dům.

R: [G]Chtěl bych se ztratit někam [D]do ticha,
[C]odletět na [Emi]měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.

#. Nenuť mě mluvit nebo se smát,
nemůžu jíst ani pít.
V hlavě mám rezatej ostnatej drát
a v srdci vykradenej byt.

R: Chtěl bych se ztratit někam do ticha,
odletět na měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.

#. Nevím kam patřím, nevím kdo jsem,
mý cesty nikam nevedou.
Ztratil jsem pod nohama pevnou zem
i nebe nad sebou.

R: Chtěl bych se ztratit někam do ticha,
odletět na měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.