#. Moje [D]střevíčky jsou jako ze zlata,
když je mám, připadám si hrozně [A7]bohatá.
Ty si vezmu jen v onen slavný den,
až si sednem do kočáru ty a [D]já.

#. Moje bílé šaty celé z hedvábí
ty naráz všechny lidi kolem přivábí.
Budu v onen den zářit tobě jen,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, [Emi]ach, ty stojí za to,
[A7]zlaté střevíčky na nohou, ty [D]tolik krásné jsou.
Jak se pěkně třpytí, [Emi]jak se zlatem svítí,
[A7]když ty střevíčky pěkně jdou
tou [D]zlatou [A7]ulič[D]kou.

#. Na své staré banjo nemám vůbec čas,
je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas.
V onen slavný den bude nalezen,
až si sednem do kočáru ty a já.

#. Moje sestra Luce a mladší bratr Ben
budou krásní v těch černých šatech v onen den.
Ale nejvíce zlaté střevíce,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to...

#. Potom řeknu: "Sbohem, děti, musím jít,
odcházím tam, kde věčně září slunce svit."
Sen je vyplněn, přišel onen den,
kdy si sednem do kočáru ty a já.

#. Všichni lidé budou mi hned závidět
zlaté střevíčky i zlatých šestnáct let.
Budu bohatá, celá ze zlata,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to...

Lá-la-la-la-la-la, lá-la-la-la-la-la,
la-la-la-la-la-lá, la-la-la-la-la-lá.
Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
když ty střevíčky pěkně jdou
tou zlatou uličkou.