#. Z výkladních [G]skřiní půvab manekýn, můj výlet do bezčasí,
jsem jistě [D]jiný, jsem teď kdekým, oběť nevědomé krásy,
asi ne na [C]pohled, ale na [Em]dotek [D]beztva[G]rý.[D]

#. Bez tváře cizoty vzdálen, na své neznačené trase,
jsa vystrašen šepotem úst, co zdály se bezhlasé,
chci z tvých průsvitných dlaní zase pít.

Ref: A z cizích [G]veršů pak skládám [D]věty,
z labutích [Em]per peruť pro let mimo [C]světy,
spíš-li [G]sním, [D]sním-li [C]spíš.[D]

#. ýt blíž a schopen odpustit, pod víčky mít skrýš,
držet se a nepustit jako stalo se to,
když jsme mlčením křičeli a sváděli se k pláči.

#. Stačí místo slov jen vzplanutí, ta poezie citu,
a krajina je bez hnutí, jen tvá melodie zní tu,
příběh bohéma a poety přitom jen já a tam ty.

Ref: A z cizích veršů pak skládám věty,... x2

#. Už vím že pod polštář ukrýváš vzkazy psané spánkem,
v koupelně za zrcadlo svou vůni s heřmánkem,
tak dobře znám poměry ztrát z obou stran.

#. Barvami slov jen přikrášluješ pravdu ve vzduchoprázdnu,
zkoušíš předejít pádu
zadumán sám si zůstaň - srabe!

Ref: A z cizích veršů pak skládám věty,... x2