#. Špí[D]na je velmi [A]relativní [D]pojem,
   někdo je [F#mi]čistej, i když [Hmi]páchne třeba [A]hnojem.
   Někomu[Emi] nepomůžou mejdla ani [Hmi]louhy,
   [G]kam sáhne, [D]všude dělá [A]černý šmou[D]hy.

#.  Čistej i špinavej se potkáváme denně,
   čistej i špinavej si denně ruku podá.
   Bojím se špíny, proto žiju v karanténě,
   ač spousta pochybností ve mně hlodá.

#. 3. Bojím se nákazy, či nechci kazit druhý,
   jsem ještě čistej, nebo už mám v duši skládku?
   Tak hledím na papír a vztekle lámu tuhy,
   nejspíš to vezmu pěkně od začátku.

#. Člověk se narodí, je voňavej a čistej,
   plínky se vyvaří a zbytek spraví olej,
   proto je malej člověk sám sebou tak jistej
   a velcí, ti si na něj nedovolej'.

#. Jen trošku vyroste, tak překvapeně zjistí,
   že na tom nejhůř budou právě lidé čistí.
   Kdekdo je pošpiní a pak si ruce meje
   a špína v duši, ta se hravě skreje.

#. A proto začíná žít podle těchto zásad,
   pochopí, kdy je třeba truchlit, a kdy jásat.
   A čistou pravdu denně krmí hrstí mouru,
   aby se lépe vešla do žentouru.

#.  Čistej i špinavej se koupáme a mejem,
   ve vanách zbyde po všech stejně kalná voda.
   Ty sračky překryjeme drahým intimsprayem
   [: a každej každýmu zas ruku podá. :]