1. Bl[Ami]áznivá Markét[E]a v p[E7]odchodu těšínsk[Ami]ého nádraží
zp[Dmi]ívá,[Ami]  zp[Ddim]ívá, [Ami]  zp[E7]ívá[Ami] a z[E7]amet[Ami]á,
je to princezna zaklet[E]á, s [E7]erární metlou j[Ami]en tak pod paží,
když zp[Dmi]ívá,[Ami]  zp[Ddim]ívá, [Ami]  zp[E7]ívá[Ami] a z[E7]amet[Ami]á.

R: Vajglové bl[Ami]ues, rumový song, jízdenková s[E7]ymfonietta,
pach piva z [Ami]úst a oči plonk, to zpívá M[E7]arkéta,
bl[C]áznivá M[E7]arkét[Ami]a, n[Dmi]a na[Ami]   n[Ddim]a na [Ami]na n[Ddim]a na [Ami]na n[E7]a n[Ami]a.

2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.

R: 

3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší
a já ji, a já ji, a já ji miluji ...