1. V z[Ami]ahradě pod vrbou smutečn[Emi]í  s[Ami]eděl[F]i [Ami]   t[F]iše jak p[E]ěna
   tři [Ami]andělé - dva byli skutečn[Emi]í, ten tř[Ami]etí [F] b[Ami]yla [F]moje ž[Emi]ena,[Ami]
   [: přisedn[D]out nem[G]ěl jsem odv[Ami]ahu, mlčel[D]i patrn[G]ě o mn[Ami]ě,
      duši mám čistou jak podlah[Emi]u  p[Ami]o pl[F]es[Ami]e v N[F]árodním d[Emi]omě.[Ami] :]

2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,
   až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,
   [: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,
      dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]