#. [Emi]Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu [Hmi]končí,
[Ami]chvíle, co patřej' jen [Hmi]těm, co neusí[Emi]naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se [Hmi]loučí
a [Ami]za dobrý slovo ti [Hmi]srdce svý na dlani [Emi]daj'.

#. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s [A]vůní borový smů[Emi]ly
měly by [A]zůstat navždycky v [Emi]nás,
ty rána s [C]vůní sekaný [Hmi]trávy
a ohně, co [C]právě [Hmi]pomalu [Emi]zhas'.

#. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

#. [Emi]Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu [Hmi]končí,
[Ami]chvíle, co patřej' jen [Hmi]těm, co neusí[Emi]naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se [Hmi]loučí
a [Ami]za dobrý slovo ti [Hmi]srdce svý na dlani [Emi]daj'.
R: