1. M[C]ěla vlasy samou loknu, jé-[G7]je-jé, ráno přistoupila k oknu, jé-j[C]e-jé, vlasy samou l[C7]oknu měla[F] a na nic víc[Fmi] nemyslela, [C]a na nic víc [A7]nemyslela, j[D7]é-j[G7]é-j[C]é. 2. N[C]utno ještě podotknouti, jé[G7]-je-jé, že si vlasy kulmou kroutí, jé-[C]je-jé, nesuší si vla[C7]sy fénem,[F] nýbrž jen ta[Fmi]k nad plamenem, [C]nýbrž jen tak[A7] nad plamenem, [D7]jé-[G7]jé-[C]jé. 3. Je[C]dnou vlasy sežehla si, jé-[G7]je-jé, tím pádem je konec krásy, jé-j[C]e-jé, když přistoup[C7]í ráno k [F]oknu, nemá vl[Fmi]asy samou loknu, [C]nemá vlasy sa[A7]mou loknu, [D7]jé-[G7]jé-[C]jé. 4. O[C] vlasy už nestará se, jé-j[G7]e-jé, a diví se světa kráse, jé-[C]je-jé, vidí plno jin[C7]ejch věcí[F], a to za to [Fmi]stojí přeci, [C]a to za to st[A7]ojí přeci, [D7]jé-[G7]jé-[C]jé.