1. Úzkým [Emi]chodníčkem [G]za ná[D]vsí,[G][D]
kde [A]milý [D]můj se mnou chodí[A]vá,
spatřila [D]jsem svou lásku [G]jít,[Emi]
jak se s [D]jinou [Emi]dív[G]kou objí[A]má.

R: Ztrácím tě, [Emi]lásko, kam [G]odchá[D]zíš,[G][D]
[A]ztrácím tě, [D]lásko, kam odchá[A]zíš,
pro novou [D]tvář, kterou sotva [G]znáš,[Emi]
na svou [D]pavo[Emi]u  lásk[G]u zapomí[A]náš.

2. Na úzké lávce za návsí,
kde milý můj říkal: "Mám tě rád,"
než přešlo léto jedenkrát,
už ho s jinou dívkou vidím stát.
R:

3. Když pevná hráz řeku spoutává,
na pohled zdá se bezpečná,
však silný proud hráz prolomil,
jako milý můj, když mě opustil.
R:

4. Však já to vím, proč mě opouští,
že odchází s dívkou krásnější,
že ona má zlata víc než já,
a že sladší chuť nová láska má.
R:

5. Jestli se vrátíš, lásko má,
a bohatství když tě nezláká,
já srdce své místo něj ti dám,
vždyť tě, milý můj, stále ráda mám.
R: