{@122bpm|} {podlazeno o půltón}

I: [Dm]Šel krajinou dědeček,
[G]se svým stádem oveček
[C]až uviděl kulatej kope[F]ček[C]

z něj rozhlídnul se po kraji,
že líbil se mu netajil,
řek' tady chci mít jednou hrobeček

1. [Dm]Čas a místo [G]porodu
ur[C]čí příslušnost k [F]národu 
tu [Dm]bereme si [G]s sebou do hro[C]bu. [F]
Stej[Dm]ně tak v srdci [G]Evropy
si [C]trikoloru [F]do klopy 
zap[Dm]nem a šupaj[G]dá do průvo[C]du

2. V záloze máme louku, les, pole
a první slůvka ve škole, 
který se učíme sou ty vole 

a dodržujem tradice,
když sousedovic slepice 
chcípne radostí deme do kolen

R: Jsme národ hrdejch pepíků
pódia plný slavíků 
v rybníku tře se párek vodníků

ve světě o nás neví se
no ale tohle změní se 
až příjde móda pivních pupíků.
--->
3. Z historickejch důvodů
má rád Čech svoji pohodu 
v zimě na hory v létě na vodu

tam dá si párek na tácku
a k tomu pívo dvanáctku 
po třináctým pak skolí čtrnáctku 

4. V jedný kapse nožík rybička
a v druhý startek krabička 
dnes kouří každá druhá babička

a zbytek celý rodiny 
vytváří fáčkem zplodiny 
zahlcena je země maličká

R: Jsme národ...

M: {piano}[Dm]A z hory Říp
nám [G]praotec mává
„[C]mějte se krásně hova[F]da” [C]

[Dm]kde se žije líp,
teď [G]národ se hádá 
[C|]Praha, Brno či Ostra[F]va

R: [C]Jsme... [Dm]národ hrdejch [G]pepíků...

R: Jsme národ hrdejch Pepíků,
Frantíků, Oldů, Toníků, 
v poslední době Sej-ko-no-pí-ků
živí nás tučná potrava
made in Čechy a Morava
na talíři je parta knedlíků...