1. Nevím, j[Ami]ak bylo dřív, ale dn[Dmi]es je to tak,
že na k[G]aždý verš je jedna fr[C]áze
a na k[Ami]aždého moudrého j[E]eden hlupák
a tak žije svět v rovnov[Ami]áze.
2. Tohle pravidlo hlupákům žluč obrací,
neboť poznat jsou zblízka i zdáli,
všichni křičí na ně: Hlupáci, hlupáci!
a ta ostuda hlupáky pálí.
3. Aby hlupák se nemusel červenat víc,
aby každý se mohl něčím chválit,
každému moudrému jednou, z ničeho nic,
na čelo nálepku dali.
4. Tenhle systém se ujal, je poznávací
a laciný při vší té bídě,
na moudré křičí se: Hlupáci, hlupáci!,
no, a hlupáky zas není vidět,
n[E]ení v[Ami]idět, n[E]ení v[Ami]idět.