1. [Ami]S hlavou skl[Emi]oněn[Dmi]ou lidí zástup se tu d[Ami]ívá,
   nebe n[Emi]ad hlav[Dmi]ou, slyšíš d[G]ětskej pl[Ami]áč,
   jenom s v[Emi]írou sv[Dmi]ou stojí dívka plavá, b[Ami]ílá,
   oheň n[Emi]ad seb[Dmi]ou, jenom s pr[G]avdou d[Ami]ál.

R: [E7]Hej, muži, přidej [Ami]oheň spí,
   vždyť [E7]páni se nudí [Ami]jen,
   ať [E7]plameny nesou z[F]právu zlou,
   jak sk[C]ončil soudnej [G]den s Johan[Ami]kou.

2. Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá,
   to se osud smál, smutek utíká,
   s pannou Johankou ke štěstí se země dívá,
   vítr zprávu vál, že se dýchat dá.
R:

3. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá,
   nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč,
   popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá,
   hra se zastaví, jiná začíná.
R: