#. [G]Dnes i číst jsem byl líný, pře[C]louskal jsem pár [G]stránek
a pak mi klesla víčka - v ten moment už jsem [D]spal. 
[G]Sen dostavil se náhle, vyšel [C]rovnou z téhle [G]knížky, 
[C]že jsem potkal [G]hráče a [D]on mi po[G]vídal.

#. Chlapče, ten kdo umí hrát, musí číst lidem z tváří, 
poznat, voco kráčí a co chtějí v očích skrýt. ¨
Já vím v čem ty děláš chyby, chtěl bys víc, než můžeš ztratit, 
ten, kdo prohrál musí platit, tak nech si poradit.

#. Na botách jen prach a bláto, ten, kdo psal tenhle román, 
neměl vůbec ponětí, jak mně to unaví. 
Hned bych s tebou chlapče měnil, jestli chceš tak aspoň chvíli,
buď obávaných hráčem, a měj nohy toulavý.

--->

R.: [G]Život je hrou vyhranou, když [C]zvedneš [G]sázky, 
[C]doufej a [G]nevzdávej, hraj klidně [D]dál. 
[G]Štěstí má svou cenu, kterou [C]držíš ve svých [G]dlaních, 
kdybys [C]malou chvíli [G]pustil, [D]zač bys potom [G]stál.

#. Každý hráč má návod, jak žít do sta roků, 
pozná, co má zahodit, a pozná, co má vzít. 
Vždyť každá dlaň je smolná a každá dlaň má štístko, 
jen jedna věc ti už nepatří, nad hlavou střechu mít.

#. A v tom mě přešel spánek, já zvednul hlavu z knížky, 
koukám na obrázek, jak se mi podobá 
a v temné noci v dálce mi kdosi říká díky 
a já v tu chvíli nepoznal, byl to on a nebo já.

R.: 3x