1. J[Ami]eště se mi o tobě zd[Ami/G]á, ještě mi nejsi lh[F]ostejná, j[Ami]eště mě budí v noci t[Ami/G]akový zvláštní p[F]ocit, j[Dmi]eště si zouvám boty, [F]abych snad neušpinil n[D#dim]áš nový běhoun v s[E]íni. R: Ještě mi sch[Ami]ázíš, ještě jsem n[G]epřivykl, že nepřich[C]ázíš[C/H], že nepřijd[Ami]eš, že zvonek n[F]ezazvoní, dveře se n[E]eotevřou, že prostě j[Ami]inde s j[G]iným js[C]eš, j[E]eště mi sch[F]ázíš, j[E]eště stále mi sch[Ami]ázíš[Ami/G].[F][Ami][Ami/G][F] 2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert, ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece, ještě jsi ve všech věcech. R: