1. P[C]odvozku chytá se rez, a střechy taky,
ř[Dmi]idič za v[F]olantem hn[C]ízdí,
kývací plyšový pes v barvě khaki
d[Dmi]ívá se p[F]o směru j[C]ízdy.
Č[Ami]ervená, [G]oranžová, z[C]elená,
n[F]ěco se povoluj[G]e, něco je zakázán[C]o
a ten pes, [F]aniž ví, co b[G]arva znamená,
hlavou p[F]okyvuje[G]: [C]ano, ano [Dmi]...[G]
2. Namísto páteře píst, nahoru, dolů,
dvojice železných ráfků,
poradce pro věci jízd nemá autoškolu,
má ale hlavičku, hlávku.
Rozhodnutí je věcí náhledu,
něco se povoluje, něco je zakázáno,
řidič se neptá, řidič hledí kupředu
a pes pokyvuje: ano, ano ...
3. Je každá křižovatka dilematem,
vpravo i vlevo se blejská,
pohledem do zrcátka porovnáte
svůj názor s názorem pejska.
Dopředu, dozadu, či zůstat stát,
něco se povoluje, něco je zakázáno
a ten pes, to je síla, ten ví všechno snad,
jak hlavou pokyvuje: ano, ano ...
4. Bylo to včera a je to dnes, a bude zítra taky,
že v kalných vodách se loví,
plyšový kývací pes v barvě khaki
za zády mnohých si hoví.
Razítka, nerazítka, fascikly,
něco se povoluje, něco je zakázáno
a řidiči, i díky těm psům, si přivykli,
že se jim přikyvuje: ano, ano ...