1. D[Emi]okud se zem ještě [H7]otáčí,
když smí ještě světlo b[Emi]ýt,
m[G]ůj pane, každému d[D7]opřej z nás,
co nemohli jsme m[G]ít,
m[E]oudrému jen hl[Ami]avu přej,
zb[F#]abělému koně třm[H]en,
šť[Emi]astným přidej p[Ami]eníze
[H]a na mě se rozpom[Emi]eň.
2. Dokud se zem ještě otáčí,
je, pane, moc jen tvá,
kdo po moci však jen prahne,
ať z moci nemoc má,
odpočinout štědrému dej
alespoň v tento den,
Kainovi pokání přej
a na mě se rozpomeň.
3. Já vím, že všemu rozumíš,
věřím, žes' moudrosti král,
jak zabitý voják věří,
náš život že v ráji jde dál,
jak věří každý, kdo slyší,
neslyšné řeči tvé,
tak, jako věříme sami
v nevědomosti své.
4. Můj pane, Bože, vidím
zelený tvůj zrak,
dokud se zem ještě otáčí,
až sama to má za zázrak,
když má ještě čas,
když zbývá jí teplo pro oheň,
každému dej něco málo
a na mě se rozpomeň.