1. N[Ami]a jedné l[Ami7]odi plujem, n[Dmi6]a jedné palubě,
[G7]a i když neveslujem, v[C]oda nás s[E7]ama nese,
_n[Ami]a jedne lodi plujem vstř[Dmi6]íc stejné záhubě,
[E7]a mrtvé v[Ami]yhazujem, [E7]a živým sm[Ami]ějeme se.
R: K[Ami]apitán zpil se rumem, l[Dmi]odník leští sklíčka,
p[E7]asažéři bl[Ami]ijí d[E7]o moře přes z[Ami]ábradlí,
a někde nad rozumem v[Dmi]isí režná smyčka
pr[E7]o ty, kdo j[Ami]eště žijí, pr[E7]o ty, kdo n[Ami]evypadli.
2. Obzor je někde v dáli a loď má spoustu děr,
stokrát je zacpávali tesařští tovaryši,
obzor je někde v dáli, je těžké držet směr,
když ti, co se včera báli, dnes lodní deník píší.
R: 
3. A krysy cení zuby svým křivým úsměvem,
tam dole v podpalubí jsou rády, že jsou rády,
a krysy cení zuby, ach, ksakru, čert je vem,
daleko do záhuby, dokud jsme ještě tady.
R: Pirátskou vlajku vzhůru a do zubů nože,
žralokům kus žrádla, ať mají něco k jídlu,
a bodnout do azuru, sídlíš-li tam, Bože,
pro tebe padla, teď my, teď my jdeme ke kormidlu ...