1. /: Naše p[C]rvní lásky jsou jako b[F]áby bezzub[C]é, jako báby bezzubé, když oliz[F]ují cukrl[C]átka. :/ R1: Pr[F]oč se nám sm[Ami]ěješ, ty můj malý, neroz[G]umný Jakub[C]e, že to snad v[F]ezmeš jiným směrem, vezmeš h[G]opem, vezmeš zkr[C]átka. R1: 2. /: Pejsek (člověk) zaštěká, a už mu na nos dají náhubek, misku guláše mu podstrčí a zarýglují vrátka. :/ R1: .R1: R2: J[F]akube, Jakube, Jakub[G]e, Jakub[C]e, no to jsem zv[F]ědav, jak ti bude, až ti r[G]oků př[C]ibude, J[F]akube, Jakube, Jakub[G]e, Jakub[C]e, věř, že to vš[F]echno už tu bylo [G]a zase bud[C]e. 3. /: Když není co do huby, tak se bije na buben, špejle z jitrnic se předělávají na párátka. :/ R1: .R1: 4. Tolik trubačů a hasičmajstrů dulo do trubek, až z té kupy moudrosti světu vyrašila bradka. R1: .R1: R2: #