1. Chl[Ami]adná jsou d[Dmi]ubnová r[Ami]ána,[Dmi]
z[Ami]e slunce je v[Dmi]idět jenom k[C]ous[E7]ek,
v[Ami]e flašce [Dmi]od Cinz[Ami]ana[Dmi]
[Ami]úhoři, [G]úhoři tř[Ami]ou se.
R: Vš[Dmi]ichni moji zn[Ami]ámí teď sp[F]í, sp[Dmi]í, sp[E7]í doma s manželkami,
z[Dmi]ůstali jsme s[Ami]ami - j[E7]á a j[Ami]á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
č[Dmi]erná je barva, kterou m[E7]ám teď nejrad[Ami]ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
[Dmi]a našel vody, vody, v[E7]ody, vody, vody habad[Ami]ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.