1. Kd[Ami]yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, p[F]adá n[E]a mě ž[Ami]al,
zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chl[F]eba, kterou js[E]em mu d[Ami]al.
R: /: L[C]ásku moji kn[Dmi]íže Ig[E]or si bere,
n[F]ad sklenkou v[D#dim]odky hr[H7]aju si s r[E]evolverem,
h[Ami]avran usedá na střechy Petěrburgu, č[F]ert ab[E]y to spr[Ami]al.
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/