1. R[D]uce položil jsem na tvá ň[C]adra, která ve tmě sv[D]ítí[C],
m[G]ěsíc ozářil ti tv[D]ář[G],[D]
tvoje jemně rozevřené t[C]ělo mě chytá do svých s[D]ítí[C]
j[G]ako rybu ryb[D]ář[G],[D]
pl[C]anu, pl[D]anu, pl[C]anu, pl[D]anu.
2. Kolenem dotýkám se tvého, pak se vkládám mezi tebe,
máš víčka od luny,
na svých bedrech cítím tíhu celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny,
planu, planu, planu, planu.
3. Srážíme se jako mlha na skle jedoucího vozu,
jako kapka v kapce,
křídla sov pleskají o větve, ztrácím rozum,
muž mění se v chlapce,
planu, planu, planu, planu ...