1. Pr[Gmi]outníci kluci jdou n[Cmi]a věc [D7]úplnł j[Gmi]inak[Cmi],[D7] v hl[Gmi]avě pod kapucí jim t[Cmi]iká č[D7]asovaná m[Gmi]ina,[Cmi][D7] nejprve řeknou něco ze života, pak citát z Voltaira či Diderota, kd[Eb]yž tohle holce hlavu n[Bb]ezamotá - - její v[Gmi]ina.[Cmi][D7] 2. Proutníci kluci zásadně nepijou pivo, ctí evoluci a vědí, že všechno chce svůj vývoj, tak žádně hopem-skokem do náruče, nejdřív si poslechnem, jak srdce tluče, vám teda tluče, že by člověk skučel, slečno Ivo. R: [Gmi]Iva, Iveta, M[Cmi]arie, [D7]Alžběta, D[Gmi]áša,[Cmi][D7] [Gmi]Ája, Alice, [Cmi]Alena, Bl[D7]ažena, M[Gmi]áša,[Cmi][D7] [Gmi]Ida, Irena, L[Cmi]ysistrat[D7]a, Renat[Gmi]a.[Cmi][D7] 3. Proutníci kluci vědí, kdy a co se říci má, trucy truc trucy, proč jste ke mně taková zlá, to by mě teda vážně moc mrzelo, kdybyste si myslela, že jde mi jen o tělo, jsem hrozně sám a je mi neveselo, buďte má, 4. Proutníci kluci mluví hlasem o oktávu níž, nezlobte se, kruci, ale já si s dovolením sednu blíž, do mého srdce zabodla se dýka, co kdybychom si teda začli tykat, mám doma super desku od Mišíka, já jsem Jura. R: