1. J[G]á utík[D]ám a nesu b[C]alón šišat[D]ý, no to je p[G]arád[D]a,[C][D]
sv[G]alnatí š[D]ílenci mi f[C]uní na pat[D]y a šlapou n[G]a zád[D]a.[C][D]
N[C]ejvětší z hr[D]omotluků [G]už natah[Emi]ujou ruku
[C]a křičí: Kl[D]uku, kluku, n[G]arvem ti dres![G7]
M[C]álo mi st[D]ačí plíce, c[G]ítím, že b[Emi]udu chycen,
n[C]ebudu ž[D]íti více, k[G]am jsem t[D]o vl[G]ez'?
Modřin[D]y,[C] u[D]ši [G]od hlín[D]y,
[C]a v [D]ústech dv[G]a zub[D]y
[Ami]a v očích p[D]ohled plný z[G]áhub[Emi]y.
Z[C]abiják B[D]éďa - Krvav[G]ý Bill[Emi]
b[C]ěží za mnou z[D]e všech s[G]il, jó j[D]ó [C]..[D].[G][D][C][D]
2. Má milá je kůže nádherná jak růže z Orientu,
řekla mi:"Chci muže, jenž všechny přemůže," a tak jsem tu.
Dva metry chybí k cíli, ještě mě nechytili,
diváci hrůzou šílí jak jeden muž
a s přáním všeho zlého skandují: Sejměte ho!,
konec života mého blíží se už.
Má milá, tys to způsobila,
tak chystej obvazy,
až mě ti dva k zemi porazí.
Zabiják Béďa - Krvavý Bill
funí za mnou ze všech sil, jó jó ...
3. Ten, kdo chce škádlit bohy a vylézá z davu a touží po boji,
musí mít rychlé nohy anebo chytrou hlavu, a nejlíp obojí.
Sto metrů měří hřiště, na konci je trojkoviště,
tak tedy možná příště, když už ne dnes.
Sto kilo vážíš, Bille, jednou však příjde chvíle,
udělám z tebe filé, tak se už třes!
Ale teď jsem chycen, mele se mlýnice,
ztrácím se pod těly,
smíchán s nepřáteli i přáteli
a někde z dálky slyším volat svou milou:
"Bravó, to se mi líbilo !", jó jó ...
"Hurá, můj milý ..."