1. Až mě z[Emi]ítra ráno v pět k[G]e zdi postaví,
ješt[C]ě si naposl[D7]ed dám v[G]odku na zdrav[E7]í,
z očí p[Ami]ásku strhnu s[D7]i, to abych v[G]iděl n[G/F#]a neb[Emi]e,
a p[Ami]ak vzpomenu s[H7]i, l[Emi]ásko, na teb[E7]e,[Ami][D7][G][G/F#][Emi]
a p[Ami]ak vzpomenu s[H7]i na teb[Emi]e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij ...

[[G/F# 200033]]