1. D[Cmaj7]ěvče mi [Ami7]usnulo už v p[A7]olovině sl[Dmi]oky,
hr[Hmi75-]ál jsem jí [E7]od Kainara j[Ami]edno kr[Ami/G]ásný bl[Fmaj7]ues,
hodiny zl[Cmaj7]enivěly a zt[A7]išily své kroky,
p[Fmaj7]od okny zazíval p[G#maj7/Bb]oslední auto[(G)]bus.
2. Schoulená do klubíčka spokojeně funí,
nejlepší publikum, co vůbec kdy jsem měl,
ač duchem daleko, dnes poprvé jsem u ní,
a co bych napoprvé ještě více chtěl?
3. Otoman zanaříkal: to je dneska mládež,
jen samá slovíčka a nikde žádnej čin,
jenže ji probudit, to by byla svatokrádež,
zbejvá mi kytara a nedopitej gin.
4. A tak tu tiše zpívám oprýskaným stěnám
o jedný holce, co ji Kainar kdysi znal,
ač trochu pod parou, ač vůbec nerozumím ženám,
jestli mi dovolíte, budu zpívat dál.