1. T[D]ak ti teda píšu v opilecké p[A]ýše
d[Emi]opis, co ti j[G]inej fr[A]ajer nenap[D]íše,
dopis, co ti jinej frajer nesesm[A]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak mě srdce b[D]olí.
R: N[D7]ejsem žádnej zl[G]atokop a n[E]ení mi to l[A]íto,
ž[D7]e jsem kdesi pr[G]opil r[E]ejžák i to s[A]íto.
2. Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v šenku,
má stará Múza dala mi svou novou navštívenku,
už od rána mě svádí, hladí, líbá atakdále,
jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále.
R: Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater,
slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.
3. Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza
a Země - to je stará a velmi křehká váza,
popraskaná váza jako tvoje láska ke mně,
co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země?
R: Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku,
přestaneme řešit naši malou násobilku.
4. Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá,
přestanem si nalhávat, že na východě svítá,
obyčejní lidé vedou obyčejné války,
chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky.
*: Tř[D]ebas jenom z dálky, když už to nejde zbl[A]ízka,
d[Emi]okud konec t[G]oho všeho P[A]ámbu neodp[D]íská,
d[Emi]okud konec t[G]oho všeho P[A]ámbu neod-,
t[D]ak ti teda píšu v opilecké p[A]ýše
d[Emi]opis, co ti j[G]inej fr[A]ajer nenap[D]íše,
dopis, co ti jinej frajer nesesm[A]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak mě srdce b[D]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak loučení b[D]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak beznaděj b[D]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak loučení b[D]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak mě srdce b[D]olí,
ž[Emi]ádný hloupý fr[G]áze, j[A]ak mě hlava b[D]olí ...