1. Js[D]i už dlouho pr[D#dim]yč a nikdo bl[Emi7]ízkej není n[Edim]ablízku,
pštr[Hmi]os je na tom l[F#mi]íp, ten může st[G]rčit hlavu d[A]o písku,
a j[G]á ji strčím d[A]o okýnka n[F#mi7]ejbližšího t[Hmi7]axíku,
ř[G]eknu: pane t[D]axikáři, dv[G]akrát kolem r[A7]ovník[D]u.[D#dim][Emi7][Edim]
2. Taxikář se s pochopením a se mnou vrhne do proudu
aut, co trochu připomínaj' karavanu velbloudů,
budeme se zvolna houpat noční městskou Saharou,
onen pán mi bude třeba líčit trable se starou.
R: S[G]emeleme všechno možný: ž[E7]enský, fotbal, politiku,
n[D]ic nestojí z[D/C#]a nic, ale hl[Gmaj7/H]avně, že nám ch[D7/A]utná,
[G]a ve zpětným zrcátku toho [E7]erárního žigulíku
zm[A]izí moje trápení a vš[A+]echno bude putna.
3. Jsi už dlouho pryč a já se vozím v noci taxíkem
s ukecaným, s užvaněným, ale s prima chlapíkem,
co mi říká při loučení:"Jó, mladej, život je pes,
tak to bude, počkej moment, pět set dvacet káčées."