(CAPO II)
1. Vst[G]ávej, holka, b[Ami7]ude r[Hmi7]áno
k[Ami7]alný jako M[D]etuj[G]e.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
J[Emi]edno stojí t[Ami]amhle v k[Emi]outě[Ami]
b[D7]ez pedálů, b[A7]ez kláv[D7]es.
V t[G]omhle jednou p[Ami7]ovezo[Hmi7]u tě
f[Ami7]unebráci př[D]es náv[G]es.

2. Báby budou mlíti pantem,
chlapi bručet pod kníry:
"Tahala se s muzikantem,
proto tyhle manýry."
Housle budou svými trylky
opěvovat tichounce,
všechny tyhle horký chvilky
ve studený garsónce.
--->
3. Pak na dráty telefonní
jako noty na linky
sednou hvězdy, které voní
jak rumový pralinky.
Z nich ti potom loutna s flétnou
naposledy zahraje,
že se naše duše střetnou
hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno
kalný jako Metuje.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
Dopij tenhle zbytek rumu,
ať je zase veselo,
jsme tu spolu z nerozumu,
tak co by nás mrzelo.