#. U nás v [C]ulici bydlel pan [Emi7]Svoboda,
že se [Ami]pořád smál, měl přezdívku [C]Pohoda,
když jsem [Dmi7]se ho ptal, jakpak [G7]dneska je,
říkával "[C]pohoda",

#. měl malej byt, ženu a dvě děti,
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
noviny pod paží, cukroví pro děti,
zkrátka pohoda.

R: [Dmi7]Po domě se [G7]povídalo: [C]ten má [C/H]asi [Ami]pří[Ami/G]jem,
[Dmi7]zatímco my [G7]nadáváme, [C]vese[C/H]le si [Ami]žije,[Ami/G]
a [Dmi7]hlavně paní [G7]Šulcová ze [C]soused[C/H]ního [Ami]bytu[Ami/G]
[D7]poslouchala za dveřmi a [F]záviděla v [G7]skrytu.

#. Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,

--->
#. dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.

R: Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

#. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,

#. že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.

R: Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
že l[Dmi7]idi zdravím úsměvem a [G7]odpovídám:
[: [C,C/H,Ami,Ami/G]pohoda :]...