#. [A]Byla skoro krásná a [A6]divočí[A]vá,
Pro koho ty svý dvě záři[A6]vý oči [A]má?
[F#mi]Do svítání karty na stůl [Bmi]vyložila a [A]pohledů pár...
[F#mi]Waterloo a [F#mi]Möhrenfeld, [G]Lipany a [A]Hiroši[D]ma
 
[A]K ránu ještě přijali jsme [F#mi]pod obojí,
zdálo se [Emi]že na něco čeká a [F#/D]že se bojí pous[E]mání...
 
R1:Bojí se [Bmi]samoty, nebo spíš [E]osamění.
Bojí se, [A]že po smrti opravdu už nic víc není.
Bojí se, že [Bmi]jistoty, co má, jsou jen [E]zdánlivé.
Bojí se [A]GMO a BSE a HIV.
 
Bojí se [Bmi]peřejí, když vyrazí [F#/D]na vodu.
Bojí se [A]kalorií, [D]potratu a [A]porodu.
Bojí se [Bmi]zubaře, ale prý jen [F#/D]malinko,
Bojí se, že z [F#mi]týhletý noci bude [A]miminko.

#. Moje máma byla prý důvěřivá,
tatínkovi uvěřila, že se vyzná.
Vzpomínku na něj pak někam založila a dopisů pár...
A Brečela a bála se a potom jsem se narodila

R2:Bála se nemoci, nebo spíš utrpení.
Bála se, že klopýtne a zavřou jí do vězení.
Bála se nahlas říct, že věří na nebe.
Bála se MNV, ROH a STB.

Bála se obálek, bála se obsílek.
Bála se nadechnout, když padal popílek.
Bála se Rusáků, ale prý jen malinko.
Bála se že příjdou a seberou jí miminko.
<----->
#. Povídám jí “Neboj,” a otočím list,
“To už je všechno dávno, chceš něco jíst?
Nebo skleničku ať taje nedůvěra, tak pozvat se dej,
na fernet a červené, vžyť vysycháš už od večera.”

Mezitíim už za oknem se rozklepal den,
zdálo se že na něco čeká, že mám vyjít ven, že mám se bát...

R3:Bát se o práci, nebo spíš o výdělek,
bát se všech éček, co mi dávaj do Hašlerek,
bát se že jistoty, které mám jsou jen zdánlivé
a bát se GMO a BSE a HIV.

Bát se že explodují blízko mne sebevrazi
a bát se Pákistánu, Kosov a pásma Gazi
a bát se vesmíru, neboť je neznámý
a bát se života, vždyť já chtěl zůstat u mámy.

[[A 007650]][[A6 007670]][[F#/D 200232]]
Takhle vypadají A ve sloce, v refrénu klasicky;
F#m a Emi ve sloce se hrajou jako Dmi +2 a +4,
mimo F#mi u "Möhrenfeld", tam je klasicky;
Bmi je ve sloce na 7. pražci.