#. [Emi]Nosíme z módy [Ami]kopretiny, [Emi]čímž okrá[H]dáme [Emi]stáda [H7]
a [Emi]vůl, kdys' jméno [Ami]obětiny, [Emi]je titul [H7]kama[Emi]ráda,
[Ami]na obou nohách vietnamku [Emi]a jako komfort [H7]hlavu,
[Emi]na klopě placku [Ami]jak psí známku - [Emi]znak [H7]příslušnosti k [Emi]davu.
I naše [Ami]generace má svoje [D]prominenty,
program je [G]rezignace [Ami]a facky [H7]argumen[(H)]ty,
potlesk je k [Emi]umlčení a pískot [Am]na pochvalu
a místo [C]přesvědčení jen pití [H]piva - z žalu.

#. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,
sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,
civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,
a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
I naše generace má svoje kajícníky
a fízly z honorace a skromné úředníky
a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.

#. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,
umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda
a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.
I v naší generaci už máme pamětníky
a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.

Rec: [Emi]A s hubou rozmlácenou dnes [H7]zůstali jsme [Emi]němí,
ne, nejsme na kolenou - ryjeme [H7]držkou v [Emi]zemi! [Emi6]